Z MÉDIÍ
RECENZE | ROZHOVORYROZHOVORY
Nejhorší je, když mi děti chtějí dát pusu a já musím odvrátit tvář (idnes.cz)
Může se stát, že tu zítra nebudu, říká Radůza (idnes.cz)
J’ai écrit "Je vous aime" pour ma famille mais quand je le chante, c’est pour tout le monde Francouzsky/Français (Český rozhlas)
Někdy je bezlepková dieta tím nejmenším zlem (časopis Regena)
Kdo se bojí, přijde o šanci prožít velké city (freemusic.cz)
Petr Tomeš, 31. 8. 2007, zdroj: freemusic.cz
Rozhovor s písničkářkou, klavíristkou a akordeonistkou Radůzou, která právě vydává u labelu Indies MG Records již čtvrté řadové album V salonu barokních dam. Točila jej s miminkem pod srdcem, v šestém měsíci těhotenství, ráda na to vzpomíná...
Dost toho letos stihla osobitá písničkářka Radůza. Vyšlo jí živé CD Vše je jedním i DVD Půjdu, kam chci (koncert & film) s klipy navrch- a pokřtila je. Narodil se jí synek Attila, Radůza právě vydává u labelu Indies MG Records již čtvrté řadové album V salonu barokních dam. Točila jej s miminkem pod srdcem, v šestém měsíci těhotenství, ráda na to vzpomíná. Do výčtu jejích alb jsem ovšem nezapočítal dávnou kazetu blues? (BlackPoint), za níž si nestojí ani sama zpěvačka / harmonikářka / klavíristka. Dnes neskonale šťastná dáma, s níž jsme si právě kvůli miminku povídali "jen" po internetu. Ale i tak to stálo zato!
Vaše nové album vychází relativně brzo po živém CD a DVD. Chcete tak fanouškům vynahradit svou nepřítomnost na pódiu?
Všechna CD i to své jediné DVD točím hlavně pro svou potřebu. Jednak si potřebuju urovnat to, co jsem napsala a jednak to potřebuju někam odložit a udělat si v sobě místo pro další nápady. Živáky jsem natočila ještě proto, že mi začalo připadat, že se mění energie, která ze mě na koncertech vychází. Že se měním já a můj život a že bych si to chtěla na památku zaznamenat. Takový suvenýr.
Obal desky V salonu barokních dam mi připadá až naivistický. Skoro jako byste si - po dvou albech studiových, jednom živém a DVD - řekla "Dost bolo fotek Radůzy na deskách Radůzy!" Proč je jaký je?
Protože jsem tak trochu jako pejsek a kočička, když vařili dort. Dala jsem si na desku hodně z toho, co mám ráda, takže se tam ocitnul i comix. Snad z toho ale nikoho nerozbolí břicho! :-))
Skladba Vařič a mapa z vaší nové desky má seriózní muziku, což je dané i hosty. Ale text - a ujíždění vašeho hlasu k country manýře až jódlování - to vše shazuje...
No, já jódluju i v jiných skladbách a vůbec provádím různé náskřeky a jiná alotria. Koneckonců píseň z předchozího CD V hoře "Vše je jedním" jsem projódlovala téměř celou :-).
Je to i podle vás parodie, odlehčení alba?
Nevím, prostě mi to tak přišlo. Vzpomněla jsem si na všechny ty táboráky v osadě, kam jsme jezdili s rodiči do maringotky, na všechny ty "Hílkí midriikí"a na všechny napůl ohřátý lanšmíty, které jsem v životě snědla a napsala tuhle písničku. Myslím, že jsem to nemyslela jako parodii, ale pro pobavení jsem ji napsala určitě. Myslím, že je veselá!
Vzpomenete si, kde vás do ní napadl neobvyklý rým "KČT/káčete"?
Ne, to si nevzpomenu - ale těch stezek KČT jsem prochodila hodně. A rým KČT a káčete se nabízí sám, jsou to skoro identicky znějící slova... (KČT je zkratka Klubu českých turistů - poznámka autora)
Závěrečnou písničku Ma phuč mandar vnímám jako poctu Zuzaně Navarové. Hodně se pletu?
Celá deska je pocta Zuzaně Navarové. Nic z toho, co dělám a co vím bych nevěděla tak brzo, kdyby nebylo jí a její místy drsné výchovy. Byla výjimečný člověk.
V některých písničkách CD mi zní váš hlas trochu nosově. A schválně jsem si pouštěl album ...při mně stůj (Indies 2003) - a tam to neslyším. Byla jste při natáčení novinky třeba trochu marod, nebo to má jiný důvod?
Naopak! Marod jsem byla při natáčení všech předchozích alb! Hlas byl v pořádku! Potíž byla s dechem! Byla jsem v šestém měsíci a můj potomek dělal, co mohl, abych nezapomněla, že je pořád se mnou! Takže tlačil a rozpínal se, seč mu síly stačily a já abych to uzpívala, nasadila tón do masky. Je to pro mě taková milá památka na tu dobu. Třeba příští tři, čtyři alba budou zpívána jen nosem :-)))!
Rap "použil" ve víc písničkách nové desky Trabandu Jarda Svoboda, ani vy jste kolem tohoto stylu neprošla bez povšimnutí. Je to - při současném boomu českého hip hopu - hodně silná inspirace?
Vlastně moc hip hopovou scénu nemám zmapovanou, znám jen pár desek... To, že se něco jako hip hop protlačilo až do mých vlastních písniček, je pro mě potvrzením teorie, že vše je jedním. :-)
"Všichni stejnou nesem tíhu, jenom s různou porcí kuráže," zpíváte v závěrečné písničce. Vy sama přitom máte kuráže na rozdávání. Bylo to tak vždycky, nebo se to dá naučit? A dá se kuráž někde načerpat, lze si ji dobít?
Kuráži může člověka naučit život. Nějaký zážitek může tak zásadně změnit jeho pohled na to, co je důležité, že si otázky typu "co by tomu lidi řekli" vůbec neklade, protože pochopí, že lidi vždycky budou něco říkat a že kdo se bojí, přijde o šanci prožít velké city, velké zážitky. Kuráž se určitě dá i trénovat. Dá se trénovat i takové to prosté „nebání se“, vzpomeňte si na Foglara a jeho Bobříka odvahy. Já jsem se takhle vytrénovala natolik, že mi nedělá problém projít v noci lesem, či tam dokonce sama přespat. Hm... načerpat kuráž... mně se to nikdy nestalo, ale je možné že někomu může dodat odvahu třeba přítel, víra, nebo láska...
Na jednu stranu hrajete na víc nástrojů a máte víc hostů, na stranu druhou je hudba nových písní často až minimalistická (Moře pod Smyrnou, Za obzor, Písně kosmické...). Je to podvědomé, či máte hudbu pánů Glasse, Nymana, Reicha a Ena ráda?
Mám jejich hudbu moc ráda. Ale minimalismus mi chodil ještě dřív, než jsem se s jejich tvorbou seznámila. Možná je to tím, že neumím na nic pořádně hrát... :-))), takže mi nic jiného než minimalismus nezbývá.
Sáhla jste poprvé po historickém klavíru? A zní vám také - i díky němu - titulní písnička alba tak mile staromilsky?
Spíš ta písnička působí staromilsky proto, že ze mně vypadlo takové velmi nedokonalé a jednoduché kontrapunktické cvičení. Kontrapunkt je metoda, kterou se skládala hudba v baroku a já mám barokní hudbu moc ráda.
Objevila jste pro sebe, díky desce, nějaký hudební nástroj?
Díky desce ne. Ale díky mým cestám do Turecka jsem objevila několik hudebních nástrojů, z nichž se mi podařilo vyloudit několik tónů na „mey“.
Vznikla některá z nových písniček z naštvání, ze vzteku?
Ne. Připadá vám, že některá takhle vznikla?
A z velké radosti?
Všechny vznikly ještě před tím, než se mi narodil syn. A já teď vím, že to, co jsem dřív považovala za radost, byl jen slabý odvar. Teď teprve můžou vznikat písničky z radosti, protože teprve teď vím, co to skutečně je. Písničky vznikaly z velké lásky, z velké bolesti a z velkého smutku.
Píseň Můj počerný anděli jako by byla reminiscencí na Ravelovo Bolero. Je tam z něj "kousek"?
Je to píseň o vášni a lásce, asi máte pravdu, že je to bolero. Já nevím. Jak říkávala Zuzana Navarová, nemám smysl pro rytmus, a já k tomu dodávám, že jsem rytmicky liquidní, takže jestli říkáte, že je to bolero, tak vám věřím. Každopádně to postupné narůstání mé pidiinstrumentace k Ravelovu Boleru odkazuje. Úplně schválně.
Některé písničky, třeba Písně kosmické, jakoby byly psané pro hraní v kostele…
Jan Neruda by si jistě takovou poctu zasloužil. Jestli by si to zasloužilo i mé zpracování jeho textu, tím si tak jistá nejsem...
Máte nějaký rituál pro psaní textů? Ostře ořezaná tužka, láhev červenýho, v leže na koberci mezi třetí a čtvrtou ráno...
Ano. Namažu se netopýřím sádlem, potom se obléknu do pláště z liščího peří, do levé ruky uchopím žebřík a do pravé oslí brk a na husí pergamen inkoustem z lvice pak sázím zdobné litery :-))) Hi, hi, hi!
I na novém albu jste ovlivněna Francií či Ruskem. Ty inspirace k vám přišly přes hudbu, či díky literatuře?
Asi hlavně přes jazyk. Nejprve jsem se začala učit jazyk a teprve potom přicházelo seznamování se s kulturou.
Neuvažujete o reedici své kazety blues?, která vyšla kdysi u Black Pointu?
Ne, neuvažuji. Měl to být demosnímek více méně pro moji potřebu a ty písničky jsou fakt děsný. Takže ne.
Na DVD Půjdu, kam chci (mi) - vedle ostatních sedmi - chybí váš animovaný klip Studený nohy. Proč tam není?
Nevím...
Před čtyřmi, pěti roky měl dělat severočeský básník a textař Pavel Brycz pro Český rozhlas pohádku, vy jste prý k ní měla psát hudbu. Z projektu ale sešlo - proč?
Nevím, proč sešlo z projektu, nevím ani, že z něj sešlo. Pokud z něj sešlo, tak asi až potom, co jsem z něj já vystoupila. Doufám, že to nebylo kvůli mně.
Poslední dobou se u nás objevilo dost "nových" písničkářek s harmonikou. Své debutové desky vydaly například Jana Vébrová, Sylvie Krobová či Jana Šteflíčková. Je i to důvod, proč jste vy tento nástroj odložila?
Ne. :-) Důvodem je to, že mě prostě najednou nic na harmoniku nenapadalo. Všechno, co mi chodilo, bylo na klavír a když už těch písniček bylo tak pět, pojala jsem podezření, že asi v brzké době otěhotním. A otěhotněla. :-) Díky písničkám na klavír jsem mohla koncertovat až do osmého měsíce. Vždycky jsem si při nich odpočala a načerpala sílu na druhou půlku koncertu a nové tahání za měchy. Ostatně já jsem hrozný morous. Vůbec nikam nevylézám a jsem taková ostuda, že ty nové písničkářky neznám. Ale slibuji, že se polepším. Je to fakt děsná ostuda. Fuj!
Kde právě vaše harmonika odpočívá? Padá na ni prach v koutě?
Ale kdeže! Mám ho hned vedle kolébky svého synka a přehrávám mu samé ryčné kousky. U těch on nejraději usíná! Takže žádné album ukolébavek se asi konat nebude. Na ty on nezabírá.
Jakou hudbu jste pouštěla miminku v těhotenství? I tvrdší?
Hlavně tomu mému cvrčkovi celou dobu tancovala po zádech moje harmonika. A to v podstatě až do porodu, protože doma jsem si pro radost hrála až do našeho rozdvojení. Pak jsme spolu natočili desku V salonu barokních dam a taky živé CD a DVD. Jinak poslouchal to, co já. Odrhovačky ze všech koutů světa, baroko, z toho ostřejšího třeba Control machete a pak třeba turecký popík, nebo taky minimalisty či Aarvo Parta.
V současnosti dáváte přednost internetovým rozhovorům. To kvůli malému?
Ano. Hlavně kvůli malému. Mám teď prostě "dětskou pauzu" a nechci, aby mě něco rozptylovalo. Vždycky dělám všechno vší silou, kterou právě mám k dispozici a teď se vší silou věnuju tomu, co mě dělá šťastnou. Svojí rodině. Nikdy předtím mi tak dobře nebylo a můj syn si zaslouží mít aspoň nějaký čas mámu jen pro sebe. A já si to zasloužím taky.
Mateřská dovolená - jak vám v tuto chvíli ta dvě slova zní?
Jako hudba z ráje!